Září 2007




o životě...

30. září 2007 v 11:52 Citáty...
Nosím pouze černou, dokud nevymyslím nic temějšího.
To, že pláču, ještě neznamená, že jsem v pořadku.
Člověk nevidí trapení jiných, vidí jen svoje trápení.
Lidi nikdy nepochopí mě, protože já nechci chápat je!
Lidé si zpusobují bloset navzájem... protože v ní nechtějí být samy!
Raději budu litovat toho, co jsem udělala, než toho, co ne.
Nedělej si hlavu s tím, co si o tobě myslí ostatní. Ti mají plnou hlavu toho, co si o nich
myslíš TY!
Říka se, že zítra bude líp, ale jaký to má smysl když pokažde jak se vzbudím je dnes?
Optimismus je jen nedostatek informací.
Když chci tak se neptám jestli mužu!
Mnohý ti dá radu, jak přeplavat moře, ale málokterý tě vytáhne z louže.


Daria Klimentová

15. září 2007 v 11:06 Ballet


Světlana Zakharová

15. září 2007 v 10:56 Ballet

Polina Semionova

15. září 2007 v 10:53 Ballet
Polina Semionova and Roberto Bolle Polina Semionova Polina Semionova and Gary Avis Polina Semionova as Black Swan Polina Semionova and Roberto Bolle Polina Semionova Polina Semionova,Roberto Bolle and company Bolle and Semionova Bolle and Semionova Polina 3Polina 9

Terminologie

15. září 2007 v 10:46 Ballet
A
Adagio - Termín odvozený od hudebního výrazu adagio. Znamená lehce, volně. Jde o pomalé, ladné pohyby.
Air, en l' - Ve vzduchu. Když je kročná noha ve vzduchu.
Allegro - Termín odvozený z italského hudebního názvu, který znamená rychle, živě. Živé pohyby.
Alongé - Natažený nebo napnutý.
Arabeska - Póza na jedné noze, kdy druhá noha je zanožená a tvoří s tělem ladnou křivku.
Arriére, en - Dozadu. Tanečník provádí krok směrem od publika.
Assemblé - Spojený. Skok, při kterém se nohy před dopadem do páté pozice spojí.
Attitude - Póza na jedné noze s druhou nohou přednoženou nebo zanoženou a pokrčenou v koleni.
Avant, en - Dopředu. Tanečník provádí krok směrem k publiku.
B
Ballon - Skok. Správně, pružně provedený skok.
Ballonné - Skok, při kterém tanečník dopadne na jednu nohu v demi-plié s kročnou nohou sur le cou de pied.
Battement - Uder. Rychlé pokrčení nebo natažení nohy. Existuje mnoho druhů battement, velkých i malých.
Battement frappé - Energický pohyb kročnou nohou z cou de pied do nízkého natažení dopředu, do strany nebo dozadu.
Battement tendu - Pohyb, při kterém se kročná noha napne rovnoběžně s podlahou.
Battement tendu jeté - Pohyb, při kterém se kročná noha "vyhodí" do vzduchu.
Batterie - Úder. Pohyb, při kterém o sebe nohy ve vzduchu udeří. Existuje množství druhů.
Bras - Paže.
C
Changement de pieds - Výměna nohou. Malý nebo velký skok, při kterém se ve vzduchu změní pozice nohou.
Cou de pied - Krk chodidla. Pozice kročné nohy na kotníku nebo kolem kotníku stojné nohy.
Croisé - Zkřížený. Pozice, kdy trup je mírně otočen a linie nohou se publiku jeví překřížená.
Cvičení na volnosti - Cvičení ve volném prostoru bez opory tyče.
D
Dedans, en - Dovnitř. Pohyb, krok nebo obrat těla směrem ke stojné noze.
Dégagé - Uvolněný. Chodidlo v otevřené pozici s ohnutým nártem.
Dehors, en - Ven. Pohyb, krok nebo obrat těla směřuje od stojné nohy.
Demi-plié - Polodřep. Pozice s napůl pokrčenými koleny.
Demi-pointes - Pološpičky. Tanečnice stojí na bříšcích pod prsty.
Derriére - Za. Pohyb, krok nebo umístění paže nebo nohy za tělo.
Dessous - Pod. Kročná noha se posune za stojnou nohu.
Dessus - Nad. Kročná noha se přemístí před stojnou nohu.
Devant - Před. Pohyb, krok nebo umístění paže nebo nohy před tělo.
Développé - Rozvinutý. Pohyb, při kterém se zdvižená kročná noha otevře.
Divertissement - Rozptýlení, zábava. Krátké tance zařazované do klasického baletu, aby umožnily jednotlivcům nebo skupinám předvést své dovednosti.
Drženi těla - Způsob držení těla podle pravidel klasického baletu.
E
Ecarté - Oddělit nebo odhodit stranou. Jedna ze základních póz, kdy nohy tanečníka jsou ve druhé pozici, ale trup je úhlopříčně k publiku.
Echappée - Únik. Pohyb, při kterém se obě nohy současně na zemi nebo ve vzduchu přemístí do otevřené pozice.
Effacé - Póza, kdy trup je mírně otočený a linie nohou je otevřená směrem k publiku.
Elévation - Výška. Výška dosažená při skoku.
Enchaînment - Spojení. Řada propojených kroků.
Epaulement - Umístění ramen, hlavy a těla při pohybu, kterým se tanečník lehce otáčí k publiku nebo se od něj odklání.
F
Face, en - Tanečník upírá pohled přímo do publika.
Fermé - Zavřený. Chodidla jsou v zavřené pozici.
Fondu - Vláčný. Plynulý, vláčný pohyb.
Frappé - Úder. Například při battement frappé.
G
Grand - Velký. Například grand allegro.
Grand allegio - Velké skoky a kroky allegra.
Grand battement - Rychlé a energické "vyhození" nohy do vzduchu.
Grand échappée - Verze skoku échappée sautée, při kterém jsou nohy otevřené jen v momentě doskoku.
Grand jeté - Velký skok z jedné nohy na druhou, nohy jsou ve vzduchu napnuté.
Grand plié - Pozice s plně pokrčenými koleny.
J
Jambe - Noha.
Jeté - Hozený. Například při battement jeté.
K
Kalafuna - Prášek připravovaný z pryskyřice borovic, kterým si tanečníci natírají špičky tanečních bot proti smekání.
Klasický balet - Tradiční baletní technika. Také balet druhé poloviny 19. století, z něhož se tradiční technika vyvinula.
M
Moderní balet - Baletní styl, který vznikl ve 20. slotetí.
N
Notace - Různé systémy záznamu choreografie baletu psanou formou.
O
Osa - Pomyslná čára procházející vaším tělem, která vám v každé póze pomáhá držet rovnováhu.
Otočka - Pohyb hlavy při piruetách a jiných točivých pohybech.
Ouvert - Otevřený. Nohy jsou v otevřené pozici k publiku.
P
Parterre - Na zemi. Například v rond de Jambe parterre.
Pas - Krok. Například pas de chat.
Pas de bounée - Krok z Bourrée. Starofrancouzský tanec, který se stal součástí klasického baletu. Má řadu forem, ale všechny zahrnují několik překročení z jedné nohy na druhou.
Pas de chat - Kočičí krok. Různé variace skoku připomínajícího kočičí krok.
Pas couru - Běh. Postup sestávající z různých variant rychlých, drobných krůčků.
Pas de deux - Tanec pro dvojici.
Pas glisade - Klouzavý krok provedený buď jako skok, nebo na špičkách.
Penché - Nakloněný. Například při arabesque penchée je noha vysoko zanožená a trup nakloněný kupředu.
Petit - Malý. Například petit battement.
Petit allegro - Malé skoky a kroky z allegra.
Petit battement - Rychlé, drobné údery kročné nohy před nebo za stojnou nohou.
Petit échappée - Jedna z verzí skoku échapée sautée, kdy se nohy otevřou už před dopadem.
Pied - Chodidlo.
Pirueta - Otáčení. Způsob otáčení na jedné noze.
Plié - Pokrčení. Pokrčení jednoho nebo obou kolen.
Port de bras - Práce paží. Pohyb paží různými pozicemi.
Pointe tendue - Natažený. Natažená noha je napnutá tak, že spočívá na zemi jen špičkou palce.
Pointes, sur les - Na špičkách. Vyšvihnutí těla na špičky prstů.
Pose - Póza nebo pozice klasického baletu.
Préparation - Příprava. Pohyb, kterým se tanečník připravuje na tanec.
Principal - Hlavní tanečník souboru.
R
Relevé - Zvednutý. Pohyb, kterým se tělo zvedá na špičky nebo demi-pointes.
Retiré - Zdvižený. Špička kročné nohy je zdvižena ze zavřené pozice těsně pod koleno.
Révérence - Uklona. Uklona nebo poklona na konci hodiny nebo představení.
Romantický balet - Baletní styl období romantismu z první poloviny 19. stoleti.
Rond de Jambe - Kruh opsaný nohou. Kruhový pohyb nohou.
S
Sauté - Skočený. Pohyb je proveden jako skok, napřiklad échappée sautée
Seconde, á la - Do druhé. Je li noha na zemi nebo ve vzduchu ve druhé pozici.
Simple - Jednoduchý. Napřiklad sissonne simple.
Sissorule - Druh skoku z obou nohou, který může být proveden mnoha způsoby.
Sissone simple - Skok z obou nohou s dopadem do cou de pied devant nebo
derriére.
Sólista - Tanečník, který tančí sám.
Soubor - Sdružení tanečníků, kteří tanči obvykle jako skupina za podpory sólistů.
Současný tanec - Moderní taneční styl volnější než klasický balet.
Soutenu - S oporou.
Sur - Na. Například sur1es pointes.
Sur place - Na místě.
Synkopy - Zdůraznění rytmické části skladby.
T
Temps levé - Vyšvihnutí. Poskok na jedné noze.
Temps lié - Spojení. Řada plynule spojených pohybů.
Tendu - Natažený. Například při battement tendu.
Tour en l'air - Otočení ve vzduchu.
Tournant, en - Otočení. Krok provedený s otočením.
Tyč - Tyč upevněná ve výšce paží, která pomáhá tanečníkům udržet při cvičení rovnováhu. Cvičením u tyče se obvykle zahajují hodiny.
V
Vytočení - Způsob vytočení nohou z kyčelních kloubů, které poskytuje dostatek prostoru pro kroky klasického baletu.

Magda 20let

15. září 2007 v 10:34 Příběhy anorektiček
  • Magda 20 let
Magda vážila čtyřicet kilo a téměř zešílela. Přesto se své nemoci sama zbavila. Jak to vlastně dokázala, vyprávěla Báře Dvořákové.
Dvacetiletá Magda dokončuje střední knihkupeckou školu, pomáhá v modelingové agentuře, vyučuje orientální tanec a v brzké době se chce vdávat. Ještě před dvěma lety bylo ale všechno jinak. "Začalo to zhruba před osmi lety, tedy v době, kdy mi bylo dvanáct. Jako dítě jsem totiž měla problémy se štítnou žlázou, vážila jsem asi sedmdesát kilo a moje dětská doktorka mě poslala do lázní, abych něco shodila. Zůstala jsem tam asi dva měsíce a poprvé se setkala s jídelním režimem, dietami a rozpisem kalorií. Když jsme potom odjížděli domů, dostali jsme každý svůj speciální jídelníček sestavený od lékaře. Jím se také všechno odstartovalo. Přijela jsem domů s přesvědčením, že když nebudu hubená, nikdo mě nebude mít rád. Během následujícího roku jsem omezovala dávky jídla a diety se pro mě staly tím nejdůležitějším tématem."
"Všichni jste odporní!"
V patnácti letech přijali Magdu na střední školu zabývající se módním návrhářstvím. V té době vážila pětačtyřicet kilo při výšce sto sedmdesát čtyři centimetry. Všem se její postava zdála ideální pro dráhu modelky a zanedlouho už předváděla modely na školních přehlídkách. Úspěch Magdu povzbudil a rozhodla se ucházet o práci i v profesionálních modelingových agenturách, ale tehdy přišel šok. "Na castinzích jsem se dozvěděla, že mám na modeling příliš silnou kostru a široké tlusté boky. Jejich ohodnocení jsem vzala jako pobídku, abych zhubla. Nemám sice z tohoto období moc fotek, protože jsem se styděla fotit, ale na všech snímcích mám úplně bílý obličej, vystouplá žebra a kostnaté ruce, které jsem si mohla prsty druhé ruky obejmout těsně pod ramenem. V té době jsem také přestala menstruovat.
Ráno jsem snědla pár lžic jogurtu, v poledne, kdy všichni obědvali, jsem se tvářila strašně přejedeně, večer jsem schroupala jablko a v noci jsem se budila a cvičila do úmoru. Měla jsem totiž neustále pocit, že jsem strašně tlustá, a byla jsem přesvědčená, že lidé, kteří mě nabádali, ať víc jím, mě nemají rádi a přejí si, abych byla ošklivá. Člověk v tomhle stavu totiž nevěří vůbec nikomu a má pocit, že jsou všichni proti němu. Seděla jsem třeba s ostatními na obědě, dívala jsem se, jak jedí, a hlavou mi běželo: ,Vy jste odporní. Jak vůbec můžete jíst? Jak si to jídlo vůbec můžete strkat do pusy? Jste hnusní a budete všichni tlustí!'
Nic si do pusy nestrčím."
"Zhruba v té době jsem viděla v televizi film o bulimičce a byla jsem jím nadšená. Zvracení mi ale příliš nešlo. Jednak mám dost silný žaludek a nedařilo se mi zvracet tak lehce, jak jsem si představovala, ale hlavně jsem vůbec neměla chuť se přejídat. Chtěla jsem, aby moje hubnutí bylo čisté, abych si nemusela strkat nic do pusy. Zhruba v té době jsem také poprvé omdlela." Obrovský váhový úbytek se samozřejmě podepsal na Magdině zdraví. Několikrát ztratila vědomí i doma, ale její nejbližší neměli jakékoli podezření. "Navštívila jsem sice dětskou lékařku, protože kvůli nízké váze jsem měla problémy s játry a úplně žluté bělmo, ale ta nic nepoznala. Podivovala se sice, jak jsem hubená, ale stačilo prohlásit, že hodně sportuju, a úplně se s tou verzí spokojila," svěřuje se Magda. Když začaly její zdravotní problémy, trochu se vylekala. "Rozhodla jsem se, že budu trochu víc jíst, ale jakmile jsem se najedla, dostala jsem strašné výčitky svědomí a cítila jsem se úplně k ničemu. Jako bych v sobě měla dva hlasy, z nichž jeden mi našeptává: ,Jen se klidně najez, vždyť si to můžeš dovolit,' ale okamžitě ho začne přeřvávat ten druhý hlas: ,Jsi vážně nechutná! Jestliže něco sníš, okamžitě hrozně ztloustneš!'"
Naštěstí si Magdina stavu všimla její kamarádka, která s ní chodila do třídy. Její otec pracoval právě s ženami trpícími anorexií. "Alžběta okamžitě poznala, že se mnou není něco v pořádku, a když jsem před ní navíc omdlela v metru, neustále na mě naléhala, abych se nechala vyšetřit. Vyhrožovala, že jestliže nezačnu víc jíst, práskne mě mým rodičům a nechá mě zavřít na psychiatrii. Já už jsem ale jíst nemohla, i kdybych stokrát chtěla. Jakmile jsem něco strčila do pusy, dělalo se mi hrozně zle."
"Takhle dál nechci."
"Navíc jsem v tomhle období začala jíst prášky na hubnutí. Kamarádka je kradla u rodičů v lékárně a pak jsme je spolu užívaly. Jenže vzhledem k faktu, že šlo o léky, které se normálně předepisují chorobně obézním lidem, bylo mi po nich pořád špatně. Pak jsem náhodou viděla v televizi reportáž o vedlejších příznacích těch prášků, vyděsila jsem se a spláchla jsem je do záchodu.
V té době jsem už ale začínala přemýšlet, že takhle se nedá pokračovat donekonečna.
Zlom přišel jednou v noci, kdy jsem se vzbudila hrůzou, že jsem nechutně tlustá, a začala jsem se svou obvyklou cvičební sestavou. Většinou jsem se svlékala, abych měla lepší přehled, jak ze mě mizí tuk. Dívala jsem se na sebe a viděla jsem ty své kostnaté ruce a nohy s obrovskými koleny. Najednou jsem si byla úplně jistá, že takhle vypadat nechci. Připadala jsem si nechutná ne proto, že bych byla tlustá, ale právě proto, že jsem byla úplně vychrtlá. Pozorovala jsem své řídké a zničené vlasy a věděla jsem, že se sebou chci něco udělat.
Od té noci jsem o stravování přemýšlela mnohem víc. Původně jsem se rozhodovala, že bych o svém problému pověděla rodičům, ale nakonec jsem se rozhodla zkusit se z toho dostat sama. Nejdřív jsem si lehce zvyšovala dávky jídla, ale třeba na maso jsem se nedokázala podívat ještě půldruhého roku poté. Dlouho jsem mohla jíst jen zeleninová jídla, protože po čemkoli těžším se mi okamžitě zvedal žaludek. Kamarádky mě ale děsně povzbuzovaly, neustále mi vykládaly, jak mi to sluší. Je jasné, že úprava mého jídelníčku probíhala hodně pomalu a některé věci nejím ještě dnes, ale už můžu konzumovat normální porce a nedělá se mi špatně z pomyšlení, že se zabývám jídlem." Magda trpěla poruchou příjmu potravy šest let, rok nemenstruovala a její organismus utrpěl ránu, z níž se bude jen pomalu zotavovat, ale zvítězila. Rozhodla se dokončit školu a našla si skvělého přítele, kterého si chce vzít. "Především jsem ale pochopila, že se musím naučit mít se ráda taková, jaká jsem," dodává pyšně.

Klára

15. září 2007 v 9:47 Příběhy anorektiček
Klára D. (26) zažila hned dvě traumata - bojovala o život a zároveň se sobectvím vlastního otce.
Příběhy bulimiček a anorektiček jsou si dosti podobné, a přece se osud Kláry v něčem liší. Jeden z rodičů je totiž lékař...
Hloupé nedorozumění
"Nemůžu říct, že bych někdy trpěla nadváhou, do určité doby - do čtrnácti - jsem byla se svou postavou dokonce velmi spokojená. V té době jsem se však zamilovala do jednoho kluka z devítky," líčí Klára, jak všechno začalo. Místní idol se líbil i všem kamarádkám a Klára tajně doufala, že snad přece... Jednou šla celá škola do divadla a právě tehdy se to stalo. "Když jsem si brala věci ze šatny, srazili jsme se.
Nádherně se na mě usmál a řekl, že ani netušil, jak hezké holky ve škole jsou. Bylo mi báječně! Jenže vzápětí jsem zaslechla, jak říká kamarádovi: 'Ale jo, krásná je, ale mohla by trochu shodit, kuličky nemusím!' Hned jsem si dala dohromady, že ta 'kulička' jsem já." Klára se tedy rozhodla hubnout. Odmítla hned večeři s tím, že jí nějak není dobře. Přestala chodit na školní obědy, svačila jen ovoce, večeřela málo. Naordinovala si pohyb a výsledky se dostavily - zhubla šest kilo! Potom Ho potkala znovu. "Zeptal se mě, jestli nejsem nemocná, že jsem příšerně hubená. Když jsem odpověděla, že právě od něho jsem zaslechla kritiku, vysvětlil mi, že to nepatřilo mně, ale jedné dívce z devítky," vysvětluje osudný omyl Klára.
Hubnutí se jí zalíbilo
Kláře se však její nová postava zalíbila. Když jedna modelingová agentura pořádala casting na modelky, přihlásila se a byla přijata. Prošla úvodním kurzem a pak již následovaly módní přehlídky. Klára byla svou hubeností nadšená. Většina holek držela přísnou dietu, jí stačilo pouze nesnídat a nevečeřet.
"Jednou jsme ale předváděli nádhernou kolekci, která byla pro hodně štíhlé modelky. Neoblékla jsem ani jeden z předváděných modelů! Usoudila jsem, že to s tou mou postavou zase tak ideální není, a rozhodla se pro další hubnutí," vysvětluje Klára.
V podstatě jedla jen ovoce a zeleninu. A samozřejmě hodně pila vodu.
Tentokrát se to ale neobešlo bez hádek s rodiči, hlavně s tátou: "Křičel na mě, že nejsem normální, ať se na sebe podívám, že jsem jen kost a kůže. A řekl něco, co jsem vzala jako návod na bezstarostné hubnutí. Táta na mě totiž vykřikl: "Nakonec si budeš po každým jídle strkat prst do krku!"
Démon bulimie
Od té doby jedla Klára úplně všechno a nelámala si hlavu kaloriemi. Po každém jídle si pak odskočila na toaletu a vše vyzvrátila. "Zpočátku mi to přišlo pohodové, ale po nějaké době mě žaludek začal tak bolet, že jsem potom už skutečně nic sníst nemohla. Zhubla jsem na šílených 49 kg při výšce 179 cm. Ale spokojená jsem nebyla," líčí Klára druhou fázi svého martyria.
Hubnout nepřestala ani tehdy, když ji propustili z agentury s tím, že kostlivci šaty nepotřebují, takže nemá komu předvádět. Dál pokračovala v úporném hubnutí a všechny, kdo ji od toho zrazovali, pokládala za nepřátele. Postupně přišla o všechny kamarádky a známé.
Zuby, nehty
"Vždycky jsem se pyšnila krásnými vlasy. Vše se bohužel odrazilo i na nich. Většina vlasů mi vypadala a to, co zůstalo, se nepodobalo původní hřívě. Nejen vlasy, také zuby a nehty se mi rapidně zhoršily. Začala se mi drolit sklovina, nehty jsem měla tenoučké a kratičké, protože se mi strašně lámaly. Známí mi dokonce tvrdili, že mám šedivou pleť," líčí Klára další fázi hubnutí. Dostavily se i zdravotní potíže. Přestala menstruovat, objevily se výpadky paměti, bolesti kloubů a nezvladatelná únava. Občas Klára omdlela, často musela odpočívat i cestou ze školy!
"Byla jsem jako šílená, už jsem si ani neuvědomovala, že víc zhubnout už prostě nejde. Známí i cizí lidé mě pozorovali se soucitem, že jsem jistě vážně nemocná. Jak já je nenáviděla!"
Totální kolaps
I tělu jednou došla trpělivost a Klára omdlela uprostřed vyučování. Učitel okamžitě volal záchranku a rodiče. Otec Kláry je uznávaným lékařem. Možná to zní podivně, ale zpráva o jejím bezvědomí v něm nevyvolala strach o dceru, ale obavu, že v nemocnici vyjde najevo její anorexie a on utrpí újmu na své pověsti. Kariéra mu byla přednější než zdraví dcery.
Měl štěstí; v nemocnici se Klářin stav ututlal. Zatímco ona ležela na kapačkách, otec jí zařizoval přestup na jinou školu. Nechtěl, aby někomu došlo, co se s jeho dcerou děje. Všem známým tvrdil, že má vzácnou chorobu krve, díky níž tak hubne. Klářina matka dokonce zavolala do módní agentury a požádala majitelku, aby dala dceři druhou šanci, a poprosila ji, aby Kláře slíbila, že pokud přibere, bude předvádět jako dřív. Kláru propustili z nemocnice po šesti týdnech.
Rozvod
"Ani jsem netušila, jak moc se naši kvůli mně hádali. Táta neunesl, že právě jeho dcera propadla anorexii. Cítil, že tím v očích mnoha kolegů klesl, vždy byl mezi nimi kapacita a najednou problém! Vlastní dcera 'ho' zradila a 'poškodila mu pověst'. Řval na mě, že jsem ho zničila, a nadával mi. Mamka se do toho většinou vmísila, zastávala se mě, což se tátovi nelíbilo. Nechápal, proč stojí při mně, když jsem mu tak moc ublížila. Jenže mamka je jiná než táta, navíc má jenom mě a ženy prý mají mateřský cit vyvinutější než chlapi, tak mě bere asi trochu jinak…"

Simona 15 let

15. září 2007 v 9:33 Příběhy anorektiček
Simona 15 let
Simona netušila, že ji touha po štíhlé postavě dostane až na psychiatrické oddělení do Bohnic.
Většina dospívajících dětí netuší, na jakou pracovní dráhu se vydat. U většiny proto spolurozhodují rodiče. Problém ale nastane, když rodiče chtějí přes své děti dokázat to, na co oni sami neměli. Následky mohou být tragické. Jako u dnes patnáctileté Simony:
,S modelingem jsem měla zkušenosti od dětství. V osmi letech jsem poprvé předváděla na dětské módní přehlídce a postupně jsem dostávala nabídky i k focení módy pro různé časopisy. Vždy jsem ale vystupovala v roli sladkého dítěte. Kamarádi mých rodičů tvrdili, že bych mohla svou tvář ukazovat ještě více. Často vtipkovali na téma: co kdyby si tě všimnul nějaký hledač talentů...? Matka z toho zřejmě vydedukovala, že na tom něco bude, a rozhodla se, že můj osud vezme pevně do svých rukou. Ale jak jsem dospívala, moje postava se poněkud více zakulacovala. Musím podotknout, že příroda dala do vínku ženám v naší rodině postavu plnější. Jednoduše řečeno, moje babička, matka i starší sestra byly zkrátka ženy krev a mlíko. I přes to byla moje matka stále přesvědčená, že dráha modelky je pro mě to pravé ořechové. A tak když jsem ve čtrnácti letech stála na již desátém castingu a majitel modelingové agentury mi už asi po desáté řekl, že sice tvář mám krásnou, ale s tou postavou by chtělo ještě něco udělat, rozhodla jsem se, že s touto šaškárnou jednou pro vždy skoncuji. Matka ovšem byla striktně proti. Vyčítala mi, že nemám dost vůle a že kdybych chtěla, nějaké to kilo bych přece shodit mohla. A tak jsme spolu pravidelně každé ráno běhaly, po škole jsme plavaly, k večeru zaskočily na aerobic a českou vydatnou stravu jsme vyměnily za klíčky, výhonky, sójové výrobky a převážně ovoce a zeleninu. Během prvních dnů odříkání a hladovění jsem cítila křeče v žaludku, nevolnost, byla jsem neustále ospalá a vyčerpaná. Postupně se ale stav stabilizoval. Z porcí jídel jsem stále ubírala a ubírala a matka mě v tom jen podporovala. Připomínala mi, že musím být silná a že když vydržím, výsledky se co nejdříve dostaví. Musím přiznat, že měla pravdu. Kila šla neskutečně rychle dolů. A tak se během krátké doby stalo, že zájem o diety, krásnou postavu a cvičení se pro mne stal prioritou.
Nakoupila jsem několik knih, které radily, jak a co nejúčinněji zhubnout, v obchodě jsem pročítala obaly potravin a kupovala jsem jen ty výrobky, které měly co nejmenší energetickou hodnotu. Z velikosti 40 jsem klesala na 38, 36 a zastavila jsem se na ,dětské' velikosti 34. Po čtvrt roce usilovné dřiny a od-říkání jsem zhubla o 22 kilogramů. Mně se to ale zdálo pořád málo. Neustále jsem si připadala tlustá a chtěla jsem shodit ještě více. Na druhou stranu matka vedle mne zářila štěstím. Konečně se začínala cítit jako běžec, který zdolává dlouhou trať a úspěšně se blíží k cíli.

Před Vánocemi jsem si poprvé připadala pěkná. Z rukou, nohou, břicha a zadečku mi slezl téměř všechen tuk. Na místo toho mi na ramenech a kyčlích vylezly kosti a prsa se téměř ztratila. Spolužáci mě vyslýchali, co se se mnou děje a jestli nejsem nemocná, že jsem tak najednou zhubla. Maminka mě ale ubezpečovala, že mi všechny spolužačky závidí krásnou postavu.
Pod vánočním stromečkem jsem narazila na velké fotoalbum - údajně na snímky z přehlídkových mol. Matka se totiž zmínila, že při nákupu vánočních dárků narazila na bývalého spolužáka, který si založil modelingovou agenturu. A protože slovo dalo slovo, krátce před Silvestrem jsem už stála na přehlídkovém mole. Dny před přehlídkou ale byly doslova ukrutné. Abych náhodou nepřibrala, držela jsem velice přísnou dietu. Pila jsem jenom vodu a sama na sobě jsem začínala cítit, že se mi točí hlava a že při každém pozření sousta se mi obrací žaludek.
Nastal den D. 31. prosinec jsem započala hodinovým zvracením - nervy začaly fungovat a žaludeční šťávy se rozhodly vše bojkotovat. Myšlenka, že se musím dát co nejdříve kvůli večerní přehlídce dohromady, mě dováděla k šílenství. Během několika hodin se ale můj stav zlepšil a my jsme mohly bez problémů vyjet směrem kulturní dům. Přípravy na večerní přehlídku gradovaly. Modelky pobíhaly sem a tam, kadeřníci a vizážisté se mohli přetrhnout a mně začínalo být zase špatně. Ale jelikož se přehlídka blížila, musela jsem indispozici vyhnat z hlavy. A podařilo se. Na molo jsem nastoupila a mezi diváky jsem spatřila zářící matku. Mně do smíchu moc nebylo - měla jsem křeče v žaludku, bolela mě hlava a schlo mi v krku. Najednou se mi zatmělo před očima. Probrala jsem se až v nemocnici. Kolem mě pípající přístroje a nade mnou lékaři v čele s matkou. Diagnóza: vyčerpání z podvýživy. A tak jsem se zase dostala do něčích rukou Tentokrát už ne do matčiných, ale pod odborný dohled lékařů. Kvůli výšce 173 cm a váze 33 kilogramů mě po 14 dnech odvezli do psychiatrické léčebny v Bohnicích. V srpnu to bude čtvrt roku, co se dívám ze zamřížovaného okna na park léčebny. Každý den mě sestřičky váží a při každém jídle (které je 5 - 6 krát denně) sedí u mého stolu a kontrolují, jestli neschovávám jídlo do županu. Bydlím s Evou. Tu opustil přítel, protože si myslel, že je Eva tlustá.


Rihanna

6. září 2007 v 15:06 Celebrity
http://img.timeinc.net/teenpeople/images/2005/access/072205_rhianna180.jpg
Rihanna - Music Of The Sun

Madonna

6. září 2007 v 15:03 Celebrity

Julie Roberts

6. září 2007 v 15:02 Celebrity

Docela síla

6. září 2007 v 14:59 Celebrity

Cameron Diaz

6. září 2007 v 14:57 Celebrity


kreslené

1. září 2007 v 19:08 Emo